Za Jevany začíná les, v němž mezi buky zůstávají balvany a cestu doprovází soustava rybníků. Voděradské bučiny jsou chráněné už od roku 1955 a patří k výletním cílům nedaleko Prahy. Podzim tu zvýrazňuje listnaté porosty, zatímco v nedaleké Kaménce připomíná opuštěný lom někdejší práci kameníků. Naučná stezka má přibližně osm kilometrů, s kočárkem ale nelze počítat s pohodlným průjezdem celého okruhu.
V tomto článku
Rezervace se rozkládá mezi Jevany, Louňovicemi, Vyžlovkou a Černými Voděrady. Na téměř 684 hektarech chrání především rozsáhlé bukové porosty, které doplňují duby, habry i další listnaté stromy. Mezi nimi leží kamenné bloky poznamenané mrazovým zvětráváním. Právě tato kombinace lesa a balvanů dává místu jinou podobu než pravidelně uklizenému parku. Část území se ponechává bez zásahů a návštěvník tu vidí i stromy v různých fázích rozpadu. Bučiny navíc nejsou jen výletním cílem. Dlouhodobě slouží lesnickému výzkumu a výuce, takže se zdejší porosty sledují i v časových řadách přesahujících několik lidských generací.
Jevanský rybník tvoří jeden z nástupů do lesa
Od Jevanského rybníka se nabízí pohled na vodu, hráz a les na protějším břehu. Směrem k Vyžlovce pokračují další rybníky a procházka se může držet blízko jejich hladiny. Uvnitř rezervace se pak cesty od vody odklánějí mezi stromy a mění se i povrch. Vedle pevných lesních cest jsou tu užší pěšiny, které po dešti snadno rozbahní. Bučiny obývají také datli černí, holubi doupňáci či jestřábi. Na naučné stezce se samostatně představují vodní a lesní ptáci, savci i hmyz, takže se výklad neomezuje jen na stromy, po kterých rezervace dostala jméno.
Naučná stezka vznikala v kraji dlouhodobého výzkumu
Lesní výuka tu probíhá už od roku 1935 a nejstarší nepřerušená řada měření začala v roce 1946. Dlouhodobě sledované plochy tak ukazují vývoj, který při jediné návštěvě zůstává skrytý. Naučná stezka přidává témata geologie a povodí Lesního potoka. Její osm kilometrů dlouhý původní okruh ovšem v novějších návštěvnických záznamech provázejí potíže se značením. Komentář na Stezky.info z listopadu 2022 pod podpisem Tomáš (KČT) popisoval přeložení barevných tras mimo nejcennější části rezervace a jejich rozchod s naučnou stezkou. Jde o tehdejší záznam, nikoli o ověření všech dnešních odboček a panelů.
Do Jevan se přitom nemusí jezdit autem. Z pražské stanice metra Háje sem vede autobusová linka 382, která cestou obsluhuje také Louňovice a Vyžlovku. Odlišné nástupy umožňují výlet zkrátit nebo ukončit v jiné obci, než kde začal. U kočárku je nutné odlišit pevné cesty při okraji obcí od pěšin uvnitř lesa; průjezdnost celého okruhu není ověřená. Pro malé děti může program zůstat u kratší cesty podél rybníků. Starý popis naučné stezky naopak zahrnuje i nezpevněné úseky, pro něž návštěvníci opakovaně uváděli obtíže s kočárkem. Přímo na místě je určující platné značení a případná omezení vstupu.
Žulový kvádr z Kaménky skončil v základech divadla
Lesy u Louňovic mají také kamenickou minulost. Když se pro základní kámen Národního divadla ukázal jako nevhodný zamýšlený čedič z Řípu, posloužila žula z lomu Kaménka. Do opracovaného kvádru se vytesal prostor pro schránku a kámen dostal víko s nápisem Národ sobě 1868. Původ se znovu doložil při otevření schránky roku 1963. V Kaménce se dnes připomínají i základy někdejší kovárny. Kamenický skanzen v Louňovicích pak ukazuje, co všechno zdejší řemeslníci dokázali vyrobit: od patníků a mezníků přes okenní ostění až po náhrobky a kamenné žlaby.
