Kamenná věž nad osadou Svatý Tomáš přežila střídání šlechtických rodů, chátrání i desetiletí za železnou oponou. Vítkův hrádek dnes znovu patří výletníkům a v listopadu otevírá od čtvrtka do neděle. Za dobré viditelnosti se z vyhlídky ukáže vedle Šumavy také vzdálený alpský hřeben. Cesta z nejbližšího parkoviště je krátká, poslední stoupání však vede po štěrku.

V tomto článku

Věž stojí nad pravým břehem Lipenské přehrady ve výšce přibližně 1 035 metrů. Její mohutné zdi zůstaly z hradu, který vznikl ve 13. století a spojoval obranu hranice se správou okolního panství. Založení bývá připisováno Vítkovi z Krumlova, přesný počátek stavby ale není jednoznačně doložený. Uvnitř hranolové věže kdysi bývaly obytné místnosti, zázemí posádky i zásoby. Dnešní návštěva končí pod širým nebem na vyhlídkové plošině. Stejná poloha, která v minulosti umožňovala sledovat přístupové cesty, teď otevírá pohled přes lesy a vodní hladinu na druhou stranu česko-rakouského pomezí.

Z pevnosti se stal výletní cíl už v devatenáctém století

Po Vítkovcích drželi hrad Rožmberkové, později se vystřídali další majitelé a měnilo se také jeho využití. S postupnou ztrátou obranného významu se z obytné pevnosti stávalo správní zázemí, až stavba začala chátrat. Na konci 18. století už byla uváděna jako zřícenina. K první významné záchraně přispěl zájem o romantické výlety. Roku 1869 rozhodl Jan Adolf II. Schwarzenberg o opravách a v následujících letech se zajistilo zdivo, přibylo schodiště i vyhlídková terasa. Pohled do kraje tak návštěvníky přitahoval dlouho před vznikem dnešní přehrady. Pozdější události však turistickou kapitolu na desítky let přerušily.

Návrat veřejnosti přišel až po rozsáhlých opravách

Po druhé světové válce skončil hrádek v prostoru, kam se běžný výletník nedostal. V roce 1950 zde vojáci vybudovali pozorovatelnu a okolí poznamenal režim střežené hranice. Po jejím otevření převzala zříceninu obec Přední Výtoň, havarijní stav ale návrat turistů neumožňoval. Velkou zásluhu na záchraně hrádku i blízkého kostela měl někdejší hajný Petr Ziegrosser. K opravám se postupně připojili další lidé, obce a podporovatelé z obou stran hranice. Práce vyvrcholily otevřením v červenci 2005. Ziegrosser se ho nedožil, zemřel v říjnu předchozího roku. Jeho úsilí dnes v hradní vstupní síni připomíná pamětní deska.

V listopadu se otevírá čtyři dny v týdnu

Pro listopad 2026 platí otevírací doba od čtvrtka do neděle mezi 10. a 16. hodinou. Zveřejněný rozpis rozšiřuje provoz také na české školní prázdniny a státní svátky, s výjimkou 24. prosince. Dospělý zaplatí 100 korun, děti od šesti let, studenti s platným průkazem ISIC a senioři od 65 let mají snížený vstup za 50 korun. Děti mladší šesti let vstupují zdarma. Volně přístupný venkovní areál a placený vstup do interiéru věže přitom mají odlišný režim. Na vyhlídku se vystupuje pouze během otevírací doby.

Nejbližší parkoviště leží v osadě Svatý Tomáš. Od něj zbývá přibližně 400 metrů s převýšením 42 metrů, takže i krátká závěrečná cesta má znatelné stoupání. Štěrkový povrch odlišuje tento úsek od příjezdu po asfaltu. Delší výstup začíná u Frýdavy, odkud vede zhruba šestikilometrová cesta lesem. Z vyhlídkové plošiny se za dobré viditelnosti ukazují Smrčina, Boubín i Bobík a za Lipnem také Novohradské hory. Nejvzdálenější část výhledu patří alpským masivům. Právě kvůli nim se vyplatí sledovat dohlednost, samotná otevírací doba totiž viditelný Dachstein nezaručí.