Z Karlovy Studánky stačí vyjít proti proudu a lázeňské domy brzy vystřídá horské údolí. Bílá Opava tu padá přes skalní stupně, obtéká balvany a místy nechává turistům jen úzký průchod podél vody. Žlutá trasa patří k náročným jesenickým výstupům, zatímco modrá část překážek obchází. S příchodem sněhu už sem správa chráněné oblasti návštěvu nedoporučuje.

V tomto článku

Podzimní les v údolí Bílé Opavy nevypadá jako upravený lázeňský park. Pod nohama leží kořeny, mezi kameny stéká voda a přes koryto vedou dřevěné lávky. Největší vodopád dosahuje přibližně osmi metrů, menší kaskády se ale objevují i jinde po cestě. Nad proudem zůstávají ležet padlé stromy. Jejich trouchnivějící dřevo poskytuje místo dalším rostlinám a mladé smrky v něm nacházejí vláhu i živiny. Kmen, který z dálky působí jako zapomenutý pozůstatek polomu, se tak postupně mění v podklad pro nový les. Věk stromů se tu pohybuje od drobných semenáčků až po staré velikány.

Žlutá vede k vodopádům, modrá míří k Barborce

Obě značené cesty vycházejí z Karlovy Studánky. Na rozcestí Na Paloučku se od sebe oddělují a každá nabízí jiný průchod údolím. Žlutá vede náročnějším úsekem s vodopády a podle správy CHKO měří ke svému konci na Ovčárně pět kilometrů. Modrá pokračuje k chatě Barborka a je dlouhá pět a půl kilometru. Vyhýbá se nejobtížnější části, přesto zůstává horskou cestou. Údaj o délce přitom popisuje jeden směr. Návrat do Karlovy Studánky nebo další pokračování na Praděd se k němu musí připočítat, stejně jako příchod z vybraného parkoviště.

K Barborce se nastoupá zhruba 550 metrů

Mezi nástupem u Karlovy Studánky a chatou Barborka je zhruba 550 výškových metrů. Cesta přitom místy vede po úzkém chodníčku v prudkém svahu, jinde překonává balvany těsně u břehu. Správa CHKO doporučuje absolvovat obtížnou část směrem vzhůru, protože sestup považuje za nebezpečnější. Na mokrém dřevě a kluzkých skalách vyžadují jednotlivé kroky soustředění, kočárek přes žebříky neprojede. Průchod popisuje třináct naučných zastavení. Jedno z nich se vrací k vichřici na podzim roku 2004, která poškodila sedm hektarů lesa. Pralesovitý porost v horní části údolí tehdy na rozdíl od stejnověkého lesa zůstal téměř nepoškozený.

Stezka má také svůj příběh obnovování. První naučná trasa vznikla v roce 1982, později ji poškodila povodeň a následovaly další opravy. Zářijová velká voda roku 2024 znovu zasáhla žlutě značenou cestu. AOPK oznámila její zprůchodnění 28. dubna 2025, přičemž drobné práce tehdy ještě dobíhaly za provozu. To je datum obnovení stezky, nikoli záruka podmínek pro každý další výlet. V listopadu může trasu změnit první sníh nebo námraza. Aktuální upozornění správy CHKO a situace přímo u nástupu proto mají přednost před letním popisem cesty.

Praděd znamená další pokračování výletu

Od Barborky lze pokračovat na Praděd. Horská chata ovšem neleží na samotném vrcholu, takže výstup k vysílači přidává další část túry. Pro příjezd autem správa oblasti uvádí oficiální parkoviště Hubertus, Hvězda a dolní parkoviště v Karlově Studánce. V lese pod horou zatím voda pokračuje opačným směrem. Bílá Opava protéká Karlovou Studánkou a níže se spojuje s dalšími zdrojnicemi řeky Opavy. Ta v Ostravě ústí do Odry a horskou vodu odvádí dál k Baltskému moři. Od drobných kaskád pod Pradědem tak začíná mnohem delší cesta, než jakou absolvují turisté na zdejších lávkách.