Toulovcovy maštale u Proseče tvoří pískovcové průchody, věže a rokle, do nichž se dá vyrazit z několika okolních obcí. Jméno jim propůjčil Vavřinec Toulovec z Třemošné, kterého pověsti spojily s loupežnickým životem. Dochované písemnosti ale vyprávějí především o jeho dobročinnosti. Výlet do skal nabízí i kratší okruh z Vranic, jeho čtyři a půl kilometru však vedou náročným terénem.
V tomto článku
Mezi Budislaví, Prosečí a dalšími obcemi na rozhraní Chrudimska a Svitavska se krajina rozpadá do lesních roklí a pískovcových stěn. Toulovcovy a Městské maštale patří k místům, kde voda po dlouhá tisíciletí prohlubovala údolí a odkrývala skály. Další zvětrávání a pohyby skalních bloků z nich oddělily jednotlivé věže a pilíře. Úzké chodby, které dnes připomínají přírodní bludiště, tedy nevznikly lidským tesáním. Za jejich podobou stojí postupná proměna hornin a práce drobných vodních toků. V okolí se přitom střídají oba skalní celky, údolí i širší lesní cesty, po nichž přicházejí pěší výletníci.
Loupeživého rytíře provázejí pověsti, jeho dary potvrzují listiny
Vavřinec Toulovec z Třemošné zanechal v okolí stopu, která se se skalními skrýšemi postupně propojila v lidovém vyprávění. Podle pověstí býval loupeživým rytířem. O jeho mládí však chybějí spolehlivé zprávy a tato část života zůstává nejasná. Mnohem pevnější obrysy získává jeho příběh v roce 1407, kdy obdaroval litomyšlský špitál. Nadání tehdy potvrdil listinou král Václav IV. Špitál pečoval o chudé, nemocné a staré lidi a využíval také kostel Rozeslání svatých apoštolů na dnešním Toulovcově náměstí. Toulovec vlastnil Budislav, Mladočov, Desnou i Jarošov, tedy místa spojená s krajinou, v níž se jeho jméno zachovalo.
Dobročinnost nezůstala u jediného daru. Další nadace následovaly v letech 1408, 1409 a 1412 a určovaly také konkrétní využití peněz. V posledním z těchto let směřovaly prostředky i k lázním, aby se chudí mohli dvakrát ročně vykoupat. Vousatým mužům měl lazebník rovněž oholit bradu. Vedle pověstného loupežníka tak vystupuje majetný člověk, který podrobně určoval pomoc potřebným. Způsob, jakým ke svému bohatství přišel, ovšem zůstává otevřený. Ani doložené dary samy o sobě nepotvrzují či nevyvracejí příběhy o jeho mladých letech.
Kratší okruh z Vranic prochází kolem Džberky
Ke skalám vede několik pěších cest. Jedna z kratších variant začíná ve Vranicích, kam se přijíždí přes Novou Ves u Jarošova. Okruh přes Toulovcovy maštale a studánku Džberku měří 4,5 kilometru, přesto patří mezi náročné trasy. Cesta spojuje horní a dolní část maštalí a po průchodu kolem studánky se vrací zpátky do výchozí obce. Malá vzdálenost zde neznamená rovnou promenádu. Členitý terén přidává sestupy i výstupy a samotné zastávky ve skalách mění krátký pochod v delší prohlídku. Džberka leží na trase jako další cíl, pitnost její vody však není potvrzená.
Z Budislavi vede cesta také k Městským maštalím
Další okruh vychází z Budislavi a přes Městské maštale pokračuje k Panskému rybníku a Panskému stolu. Měří 7,2 kilometru a má druhý stupeň obtížnosti, tedy lesní pěšiny s občas náročnějším terénem, výstupy a sestupy. Pro běžné pěší turisty i děti zvyklé chodit představuje jinou variantu než kratší, ale náročný vranický okruh. Existuje rovněž delší spojení obou skalních celků z Budislavi, u něhož závěrečná část návratu vede po silnici. Rodinám s kočárkem slouží samostatný výběr cest v okolí, mezi nimi přístup z Posekance či Planetární stezka. Jejich zařazení ale neznamená průjezdnost všech úzkých skalních chodeb.
