Sedmiboká věž Roštejna vystupuje nad lesy nedaleko Telče a připomíná někdejší sídlo pánů z Hradce. Uvnitř se potkává historie šlechtických lovů s expozicí přírody a dětskými hrami. Od 1. listopadu 2026 je však hrad uzavřený a prohlídky se vrátí až na jaře 2027. Podzimní výlet do okolí tak nyní patří hlavně lesním cestám.

V tomto článku

Roštejn stojí na skalnatém vrchu v Javořických vrších. Název Rosenstein odkazoval k růži v erbu jeho zakladatelů, pánů z Hradce, kteří hrad budovali během 14. a 15. století. První písemná zpráva se objevuje v roce 1353. Stavba nejspíš od počátku souvisela také s lovem, ačkoliv mohla současně plnit strážní úlohu. Zachariáš z Hradce jí pak ve druhé polovině 16. století vtiskl renesanční podobu. Nešlo tedy jen o osamělou pevnost na kopci. Šlechtě poskytovala zázemí pro pobyt v krajině, v níž lovecká tradice později zanechala i oboru.

Po požáru se do hradu dlouho vracel život

Do vzhledu Roštejna výrazně zasáhl rok 1915, kdy po úderu blesku do věže vyhořel. Záchrana neznamenala rychlou opravu pro další sezonu. Po provizorním zajištění střech přišly zásadnější práce až od roku 1958 a veřejnost mohla do části hradu vstoupit v roce 1969. Další prostory se otevřely roku 1982. Poslední velká rekonstrukce mezi lety 2017 a 2020 přinesla také nové expozice. Dnešní vybavení přitom nepředstavuje kompletně zachovaný šlechtický domov. Většina původního zařízení se nedochovala a návštěvníci si prohlížejí sbírkové předměty Muzea Vysočiny Jihlava a jeho poboček.

V otevřené sezoně se prohlídka rozděluje podle toho, co chce návštěvník vidět. Historická trasa Lovecké sídlo v proměnách dějin trvá s průvodcem přibližně padesát až šedesát minut. Přírodovědnou část Příroda, lovectví a myslivost si lze projít samostatně, obvykle za třicet až čtyřicet minut. Vede přes hradní ochozy, kapli a botanický sál a končí také u herny U zvídavé lišky. Zvlášť se vystupuje do věže, odkud se za výjimečně dobré viditelnosti ukazují i Alpy. Ani tento samostatný vstup ovšem zimní uzavírku neobchází, na výhled z věže bude nutné počkat do další sezony.

Čerta oklamal předčasně probuzený kohout

Příběh vzniku Roštejna má vedle doložených dějin také pohádkovou podobu. Podle pověsti se telčský pán upsal čertu, který slíbil postavit hrad za jedinou noc. Ke splnění dohody mu chybělo málo, když zasáhla chytrá selka ze Starého Města. Před svítáním probudila kohouta a jeho zakokrhání raracha přesvědčilo, že svůj úkol nestihl. Poslední kámen vzteky odhodil a šlechtic unikl peklu. Jiná pověst vypráví o krutém loupeživém rytíři, jenž po smrti hlídá nakradený poklad. Oba příběhy patří k hradnímu vyprávění, skutečné stavební dějiny ale popisují postupnou práci několika generací.

Lesní stezka začíná u hradu

Okolím vede naučná stezka Roštýnská obora. Lesy České republiky ji popisují jako zhruba dvoukilometrovou pěší cestu s převýšením padesát metrů a orientační dobou jedné hodiny. Střídá zpevněný a nezpevněný povrch, takže nenabízí stejné podmínky jako chodník ve městě. V zimě se neudržuje. Při příjezdu je navíc nyní nutné počítat s uzavřenou silnicí v obci Růžená, objížďka vede přes Třeštice. Lovecké sídlo tak lze spojit s procházkou mezi stromy, návštěva expozic a výstup na věž však zůstanou důvodem k návratu na jaře.