Karlova Studánka spojuje horské lázně s výlety do Jeseníků už více než dvě století. V údolí Bílé Opavy zůstaly historické lázeňské stavby, jejich vnitřní provoz se ale postupně proměnil. V budově Letních lázní dnes funguje bazénový a saunový komplex přístupný i veřejnosti. Devadesát minut koupání stojí dospělého 240 korun, senioři nad šedesát let mají nižší vstupné.
V tomto článku
Budova Letních lázní vznikla v letech 1891 až 1893 podle návrhu vídeňského architekta Franze Kachlera. Její vstupní hala sloužila jako zastřešená kolonáda a z ní se přecházelo do křídel s rašelinovými a uhličitými koupelemi. Na místě dnešního domu přitom dříve stály stáje. Podoba péče i vybavení se od té doby několikrát změnily: po modernizaci v roce 1995 přibyl v roce 2007 nový bazénový komplex a solná jeskyně. Využily prostor původního zchátralého bazénu ze třicátých let minulého století. Historický dům tak dál slouží lázeňským hostům a současně zpřístupňuje koupání lidem, kteří sem přijedou jen na výlet.
Prameny přivedly do horského údolí první lázeňské hosty
Počátky lázní sahají ještě hlouběji do minulosti. V roce 1780 dal Maxmilián II. František, nejmladší syn Marie Terezie, souhlas k průzkumu místního minerálního pramene a následně podnět ke stavbě lázeňských budov. Od roku 1785 už zde pravidelně probíhala léčba pod lékařským dohledem. Dnešní název získalo místo v roce 1803 podle arcivévody Karla Ludvíka. Lázeňství se rozvíjelo v údolí Bílé Opavy na východní straně Pradědu, v průměrné nadmořské výšce kolem osmi set metrů. K jeho přírodním zdrojům patří uhličitá minerální voda; část zdejších procedur je s jejím využíváním spojená dodnes.
Další vrstvu tohoto vývoje zachovává Hudební hala, původně Lázeňský salón z let 1836 až 1837. Dřevěná stavba stojí na kamenném základu, člení ji toskánské sloupy a navrhl ji Anton Onderka. Její tehdejší poslání bylo těsně spojené s každodenním lázeňským režimem. V kuchyni se připravovala a udržovala teplá syrovátka, vedlejší prostor poskytoval pacientům místo k procházení za špatného počasí. Navzdory pozdějším úpravám se hala dochovala téměř v původním stavu.
Do bazénu se chodí i bez lázeňského pobytu
Současné koupání v Letních lázních má jiný rytmus než původní lázeňské koupele. Dopolední provoz bez atrakcí je určený rehabilitaci pacientů, veřejnost se v běžné pracovní dny dostává do komplexu od třinácti hodin. O víkendech a státních svátcích začíná v deset. Voda má 32 stupňů, bazén měří přibližně čtrnáct metrů na délku a osm na šířku. Součástí vstupu jsou také sauny, tepidárium a venkovní odpočinková část se dvěma dřevěnými sudovými saunami a ochlazovacím bazénkem. Poslední návštěvníci mohou přijít nejpozději devadesát minut před koncem provozu.
Ceník platný do konce roku 2026 rozlišuje devadesát a sto padesát minut. Dospělého stojí kratší varianta 240 korun, delší 340 korun. Senioři nad šedesát let platí 135, respektive 185 korun. Rodinná vstupenka pro dva dospělé a dvě děti od tří let do dvanáctých narozenin vyjde na 599 korun za devadesát minut nebo 849 korun za sto padesát minut. Děti mladší tří let mají vstup zdarma, toto pravidlo však neznamená přístup pro všechny kojence: do jednoho roku je vstup do bazénu zakázaný.
Za vodopády pokračuje náročná horská cesta
Podél Bílé Opavy pokračují z Karlovy Studánky turistické cesty k vodopádům a výše do hor. Žlutě značená trasa na Ovčárnu měří pět kilometrů a patří k nejnáročnějším v Jeseníkách. Překonává kluzké skály, kmeny, dřevěné žebříky a lávky. Modrá varianta se v místě Na Paloučku odděluje od žluté, končí u Barborky a měří přibližně pět a půl kilometru. Je méně náročná, ale stále vede horským terénem. Správa chráněné krajinné oblasti považuje za bezpečnější výstup než sestup a za sněhové pokrývky návštěvu údolní trasy nedoporučuje. Cesta přes Barborku může pokračovat až na Praděd; celý popsaný výstup z Karlovy Studánky pak představuje přibližně 8,7 kilometru a přes 740 metrů stoupání.
